Dieđiheapmi lea gidden.
Cuoŋománu 1. beaivvi deaivvadit Jogánjálmmi skuvllas ohccat beassášmoniid, ja čuoigat. Muitte váldit sabehiid mielde.
Dat lea buot min mánáid-jovkkuide.
Dieđiheapmi skovi bokte ovdal njukčamánu 30. beaivvi, vai mii ollet diŋgot moniid beassášnjoammilis 😊 maŋŋel dan ii leat šat vejolaš dieđihit.
Sámás mánáin: Váhnemat fertejit mielde sis geat eai leat vel álgán skuvlii ja bearráigeahččat sin, nu go dábálaččat.
Sámás mánáin
Sámás mánáin lea sámegielat deaivvadanbáiki sidjiide geat leat máná vuordime, aitto šaddan váhnemiidda ja smávvamánnábearrašiidda geain leat mánát gaskal 0- 6 jagi. Mii lágidit oanehis deaivvademiid main leat iešguđet lágan fáttát. Fálaldat lea sámegielat deaivvadanbáikki smávvamánáide ja váhnemiidda.
Mii hupmat sámegiela gaskaneaset, ja mánáiguin. Muhtin deaivvadeamit leat dárogillii, erenoamážit go ulbmiljoavku leat váhnemat. Juovlamánus 2021 lágideimmet ”váibmogiela” seminára ja dát lei dárogillii. Dán semináras gulaimet ahte mánát eai leat giellaáktivistát. Sii hupmet dan giela maid lea lunddolaš hupmat. Jus sis ii leat dárbu sámegiella hupmat, de eai daga dan. Danin lea sámás mánáin arena gos mánáin galgá leat dárbu hupmat sámegiela.
Mánáideahket
Mánáideahket lea fálaldat sámegielat mánáide gaskal 6-12 jagi. Deaivvademiin leat iešguđet lágan doaimmat ja sámegiella ja sámi kultuvra deattuhuvvo.
Min ulbmil lea nannet ja viidáset fievrridit sámegielat mánáid giela, kultuvrra ja identitehtadovddu, fállat sámegielat astoáigefálaldaga ja láhčit dili nu ahte sámegielat mánát geat orrot iešguđet báikkiin Álttás besset deaivvadit ja oahpásmuvvat.
Mearragáttemánát
Lávgu (Álttá Sámi giella- ja kulturguovddáš) fállá nuvttá astoáiggefálaldagaid sámi mánáide gaskal 6-12 jagi, geain ii leat sámegiella eatnigiella. Bargit hupmet sihke sámegiela ja dárogiela.