Mii lágidit dán jagi maid Lávgu-tuvrraid, mat diibmá ledje hui bivnnuhat!
Mii lea dán jagi maid válljen moadde vázzintuvrra Álttás, ja don oaččut vuoittu mis Lávggus jus don finat vázzime buot tuvrraid dán áigodagas.
Don sáhtát viežžat dieđihanskovi mis (Meieriveien 5:s) mánnodaga geassemánu 22. beaivvi rájes, dahje viežžat skovi min neahttasiiddus (skovvi boahtá). Don steampalasttát skovi go ollet daidda iešguđet báikkiide mat leat válljejuvvon vázzintuvran. Vuoittu vieččat maŋemustá bearjadaga suoidnemánu 10. beaivvi dii. 14.00.
Vázzintuvrrat:
- Ávskárnjárga
- Áhkku
- Viessojávri
Ávskárnjárga -Njárga mii lea oaidnit dego gomihuvvon ávskár/fáskkir. Vuoje Gávvuona guvlui, ja mohkkas olgeš guvlui geaidnogalbba bokte gos čuožžu Auskarnes. Vuoje gitta geaidnu nohká ja guođe biilla dohko. Dáppe sáhtát vázzit Ávskárnjárgga birra fiervvá bealde, dahje maid vázzit bajás alážii.
Áhkku– Sieidi báikkis gos lea várddus Álttávuona guvlui. Vuoje Gárggolašmohkkái ja mohkkas Árinnjárgga guvlui. Mohkkas gurut guvlui Lineveienii, ja vuoje biilabisánanbáikái geainnu loahpas. Dás vázzát fiervvá guvlui ja čuovut bálgá gurut guvlui dassážii go joavddat Áhku lusa. Dát lea boares sieidi masa sápmelaččat leat oaffaruššan oažžun dihte guollelihku. Don maid soaittát vejolaččat háliidit addit juoidá Áhkkui?
Viessojávri- Bivnnuhis ja vuogas vuojadanbáiki. Vuoje Nerskogenii ja mohkkas olgeš guvlui Aspebakken bajás dakka maŋŋel go leat vuodján dan stuora diehtotávvala meattá Nerskogenis. Mohkkas gurut guvlui Aspemyra guvlui, ja vuoje gitta biilabisánanbáikái geainnu loahpas. Dás čuovut vuogas ja govda bálgá, ja de gávnnat Viessojávrri bálgá olgeš bealde. Jávrri nuorttabealde lea sieidi. Dat ii leat beare stuoris, lea veaháš sierra báikkis, ja orru dego geađgeblohkka geađgejulggiid alde. Oainnát go don dan muoraid duohken go čuoččut brukkas?
Buorre mátki!
Dieđut mearrasámi vahku birra:
Prošeavtta ulbmil lea ovddidit mearrasámi kultuvrra, giela ja historjjá.
Jagis 2026 galgá mis leat mearrasámi mánnu, mii juhkkojuvvo njealji vahkkui olles jagis.
Mearrasámi vahkuid lágideami vuođđun lea sámi giellavahkku-konseapta, gos leat iešguđetlágan doalut ja lágideamit daid vahkuid. Mearrasámi vahku/mánu oktavuođas galgat gaskkustit ja čalmmustahttit mearrasámivuođa riddoguovlluin, ja buktit ovdan resurssaid mat gávdnojit dáid guovlluin, namalassii olbmuid, dávviriid, muitalusaid, jna.
Sámediggi lea ruhtadan prošeavtta.